100 tipů, jak žít šťastně a udržitelně

1)     Zlaté pravidlo udržitelnosti: Kupujme jen to, na co dokážeme našetřit. Ať už žijeme jakkoli, musí to pro nás být finančně udržitelné.

2)     Udržitelnost je nastavení mysli, nikoli seznam zákazů. Je to klidná, zato hybná síla naší mysli, která nám postupně ukazuje naši osobnost, touhy, sny a především hodnoty, na kterých chceme postavit svůj život. Teprve když pochopím, na čem mi záleží, co podporovat chci a co podporovat nechci, si vybírám, jak udržitelnost do svého životního stylu aplikuju.

3)     Žít udržitelně neznamená, že smím nakupovat jen to, co má na sobě nápis bio, nýbrž vědět, co nekupovat. Udržitelnost je všímavost vůči našim skutečným potřebám a hodnotám, nikoli diktát dnešní doby. Žít udržitelně tak vůbec nemusí být dražší.

4)     Bez internetu se dnes neobejdeme. Místo toho, abychom si naříkali, jak zlé místo to je, můžeme si díky němu vybrat, kde a od koho nakoupíme. Koho chci podpořit? Co se mě osobně dotýká? Co chci změnit?

5)     Pokud už cestujeme letadlem, leťme nalehko. Čím lehčí zavazadla, tím méně paliva bude na jeden let potřeba. Pokud se zvládneme sbalit pod 15 kg, můžeme ušetřit až 15,142 litru paliva. Pokud je velké zavazadlo jen přeci potřeba, sbalme si vlastní hrneček na kávu a vodu. Každý kus plastu, který se nepoužije, se počítá!

6)     Není nad točené pivo ve skle, kávu v porcelánovém hrnečku a vodu v karafě. Jen na plastové láhve se ročně spotřebuje 50 milionů barelů ropy a navíc se někdy voda převáží tisíce kilometrů napříč kontinenty. Ročně se přitom prodá ve světě zhruba 200 miliard lahví. (1)

7)     Což takhle udržitelný hotel? Na Green Globe najdeme certifikované udržitelné hotely po celém světě. Hledat můžeme i malé hotely místních hostitelů. V hotelech odmítněte praní ručníků každý den i miniatury kosmetiky v koupelně. Jistě máte doma řadu vzorečků, cestovních balení svých oblíbených produktů i bezvodé kosmetiky, která neváží víc, než balíček sušenek a projde bez problémů každou letištní kontrolou. Přesně na ty teď přišel čas!

8)     Opalovací krémy vybírejme jen ty non-toxic. Podmořský život, který jedeme objevovat, to potřebuje.

9)     Hledejme kosmetiku, která neobsahuje tekuté mikroplasty. Nové výzkumy odhadují, že mikroplastů (samozřejmě ne pouze z kosmetiky, o poznání hůř je na tom módní průmysl) je na mořském dně neskutečných 8 – 14 milionů tun, což je 35x více, než je odhadovaná hmotnost plastového znečištění na povrchu oceánu. Jen v Evropě je z kosmetických výrobků spláchnuto 7 kg mikroplastů každou minutu.

10) Recyklujme vše, co jde, nejen papír, sklo a plast, ale i plechové konzervy, oblečení, baterie, drobné domácí spotřebiče…

11) Vytahujme elektrické přístroje ze zásuvky, jakmile je přestaneme používat. Připojené mohou stále spotřebovávat energii.

12) S každou korunou se rozhoduji, za co ji utratím. Jak tím ne/pomůžu sobě, ostatním, planetě. Mám možnost podpořit místního pekaře, koupit si sezónní ovoce a zeleninu z Česka, nebo start-up, jemuž fandím. Anebo ne.

13) Omezujme konzumaci masa. Řada odborníků se shoduje, že právě velkochovy jsou jedním z hlavních důvodů klimatické změny.

14) Perme na krátký program a při nižších teplotách, ušetří to nejen životní prostředí, ale i peníze. U oblečení z přírodních materiálů navíc platí, že je prodyšné a není potřeba jej prát tak často jako umělé vlákno, ve kterém se okamžitě zpotíme.

15) Rozlučme se s papírovými utěrkami. Látkové prostírání i utěrky jsou tou nejlepší volbou pro domácnost. Celý papírový průmysl je největším světovým spotřebitelem dřeva, který používá přibližně 35 % vytěžených stromů na výrobu papíru. Je hlavním přispěvatelem k odlesňování a tím k ztrátě biodiverzity, erozi půdy, vymírání druhů a narušení ekosystémů. (2)

16) Udržitelné bydlení není nic jiného, než vědomá volba materiálů, které mají mnohem nižší dopad na životní prostředí, než ty syntetické. Je to radost z toho, že si z domova vytvářím svůj kaleidoskop nadčasových věcí, kusů nábytků a dekorací, které se mnou prožijí velký kus života, protože vydrží nejedno stěhování i neustále se měnící trendy.

17) Nacházejme věcem nové využití: Mohl by být z džbánku květináč? Z květináče úložný prostor na klobouky? Můžu si rukavičky po babičce nechat zarámovat? A z vintage psaníčka udělat šperkovnici? Možná nás překvapí vlastní fantazie, možná si tím ujasníme myšlenky, vytříbíme estetiku.

18) Jak si zařídit byt či dům udržitelně? Hledejme místního truhláře a umělce. Než začneme listovat stránkami bytového katalogu, kde vládne dřevotříska, porozhlédněme se, zda nemáme v okolí někoho, kdo by nám mohl danou věc vytvořit „hand made“ na zakázku: čalouníka, truhláře, umělce. Je to o trošku více práce než jeden klik v eshopu, ale zase můžeme být zapojeni do celého procesu tvoření.

19) Švec a švadlenka. Najděme si ty dobré ve svém okolí a nebudeme se muset loučit se svou oblíbenou sukní či kabátem. Šikovná švadlena zachrání i ty nejdražší kousky a i z konfekce vytvoří oblečení na míru.

20) Knihovna je nejlepší a nejudržitelnější způsob, jak ušetřit a přitom být stále v obraze. Roční členství přitom stojí jako jedno cappuccino.

21) E-knihy nebo tištěné knihy, co je udržitelnější? Pokud ročně přečtete do 25 knih, bude ekologičtější variantou papírová kniha. Pokud jste náruživější čtenář, sáhněte po čtečce.

22) Krátké sprchy jsou nejlepší! Průměrná vana pojme 136 litrů vody, kdežto sprchou proteče 19 litrů za minutu. Pokud se tedy sprchujeme 7 minut a déle, vyplýtváme více vody, než při koupání ve vaně. (3)

23) Před nákupem nových věcí zkusme nejprve hledat, zda se jich někdo nezbavuje a neprodává je za zlomek ceny a ve skvělém stavu. Nakupovat z druhé ruky můžeme dnes i z pohodlí domova.

24) Šetřeme papírem při každé příležitosti: nechme si veškeré výpisy z banky a od operátorů posílat elektronicky.

25) Používejme LED osvětlení místo žárovek – vydrží mnohem déle a snižují tak spotřebu i četnost dalších nákupů.  

26) Vyhněme se používání sušičky prádla a raději prádlo nechávejme proschnout na vzduchu.

27) Ukládejme všechny dárkové tašky, krabice, mašle a stuhy – určitě dobře poslouží i další rok.

28) Nepoškozené materiály a nepotřebné oblečení nevyhazujme, s největší pravděpodobností skončí na skládkách. Můžeme je prodat, darovat charitě či věnovat někomu, kdo upcykluje oblečení.

29) Pokud si potřebujeme koupit něco na sebe, vybírejme věci s co nejnižším ekologickým dopadem: z přírodních materiálů, lokálně vyráběné, certifikované a eticky vyrobené.

30) Zkusme pěstovat vlastní bylinky, ovoce a zeleninu. Možná zjistíme, že je to snažší, než jsme se čekali.

31) Vyhýbejme se syntetickým hnojivům a pesticidům, jak to jen půjde. Naučit se můžeme zásady permakultury pro ekologické pěstování zahrady. „Oproti konzumnímu a rozmařilému životu, který vyčerpává naše zdroje a nezanechává budoucím generacím moc šancí na změnu, permakultura rozvíjí přizpůsobivost a používá jen to, co opravdu potřebujeme a k čemu máme přístup.“ Praktická permakultura, Jessi Bloom a Dave Boehnlein

32) Pokud chceme udržet dům v létě chladný, vysaďme stínové stromy na jižní straně domu.

33) Nosme si své nákupní tašky, když jdeme na nákup. Zatímco pevnou igelitovou tašku použijeme 12x, papírovou 4x, bavlněnou tašku (plátěnku) musíme použít 130x, aby co do efektivity využití surovin a energie překonala tu plastovou. To ovšem není problém, plátěnka vydrží dlouhá léta. (4)

34) Choďme na farmářské trhy, protože je vyšší šance vyhnout se potravinám zabaleným v plastu. A navíc nakupujeme přímo u zdroje.

35) Vyhýbejme se nákupu jednorázových potravin zabalených v plastu, jako jsou balené okurky, papriky či rajčata ve vaničce. Každý plast, který se nepoužije, se počítá.

36) Obalový materiál (zvláště u kosmetiky) je rovněž nástrojem greenwashingu. Spousta obalů může ekologicky jen vypadat. Při nákupu kosmetiky berme v potaz i to, kolik obalového materiálu je použito, zda jde o příměs, kterou nelze recyklovat a kolik drobných plastových částic balení obsahuje. Čím méně, tím lépe.

37) Kupujme věci s ohledem na jejich trvanlivost. I když bývají o něco dražší, je to lepší než odpad, který vzniká nákupem levnějších věcí, které musíme neustále nahrazovat.

38) Větší balení, které spotřebujeme, představuje menší zátěž, než více identických balení, jen v menším provedení. I kdybychom poctivě a správně všechno třídili,  zrecykluje se jen 9% veškerého plastového odpadu, který vytvoříme.

39) Vyplatí se refill? Ano, pokud daný produkt kupujeme opakovaně, minimálně 3 krát. Až v ten moment se kompenzuje energetická náročnost výroby každého refillu. I refill tak může být nástrojem greenwashingu.

40) Při nákupu bílého zboží a elektrických přístrojů vybírejme podle energetické třídy a nakupujme ty nejúspornější.

41) Nahrazujme vše jednorázové. V koupelně to mohou být vlhčené urbousky, nebo jednorázové bavlněné tamponky na odličování, které lze jednoduše nahradit těmi pratelnými z bio bavlny či bambusu.

42) Kupujme recyklovaný papír do tiskárny.

43) Houbička na nádobí, plastové prkénko, mikrotenové sáčky, utěrky. Plastové přihrádky na make-up, úchytky na ručníky…jak je nahradit za přírodní materiály? Pokud mluvíme o interiéru, který má být eco-friendly, musíme začít pěkně od začátku, jelikož byt netvoří jen stylový nábytek, ale i základní vybavení kuchyně či koupelny. To, jak udržitelně žijeme, odráží právě naše každodenní návyky.

44) V hotelu neodhazujme ručníky po každém použití. Pokud je necháme dobře proschnout, měly by vydržet i týden bez nutnosti praní.

45) Pokud jsme na dovolené, cestujme hromadnou dopravou, turistickými autobusy nebo sdílejme auto.

46) Kolik máme na vaně sprchových gelů a šamponů? V dnešní době není problém dokupovat si neustále další – vše je tak dostupné, za pár korun, neustále se na nás valí nové limitované kolekce, které potřebujeme vyzkoušet. S chemickou konzervací přicházejí i dlouhé expirační doby, takže nám kosmetika doma může ležet dlouhá léta bez povšimnutí. A proto platí: jednu lahvičku nejdříve vypotřebuju, teprve poté nakupuju další.

47) Hledejme multifunkční výrobky. Jak v kosmetice, tak drogerii. Jeden univerzální čistič nahradí až 5 podobných (a zbytných) produktů, jeden kosmetický multifunkční produkt rovněž může ušetřit spousty dalších lahviček.

48) Nekupujme více jídla, než co dokážeme sníst. Celosvětové plýtvání potravinami ročně vyprodukuje 4,4 gigatuny ekvivalentu emisí oxidu uhličitého. To je asi 8 % celkových emisí skleníkových plynů na světě, což je téměř tolik jako emise ze všech aut na světě.

49) Ujistěme se, že pod pojmem „eko kůže“ či „vegan kůže“ se ukrývá opravdu ekologická, rostlinná alternativa kůže, nikoli koženka. Koženka, nejčastěji vyráběná z polyuretanu nebo PVC, tedy z plastu, je všechno, jen ne „eko“.

50) Cestujme se svou vlastní kosmetickou taštičkou, hotelové miniaturky – ať už nevypotřebovaná mýdla či jejich obal – za sebou nechávají spoušť, která nejde recyklovat. Obal je často dražší, než samotný obsah, a tak o žádnou kvalitku ve valné většině stejně nejde.

51) Rozlišujme rozdíly mezi slovem „pohodlí“ a „pohodlnost“. Udržitelnost nesnižuje naše pohodlí, naopak: může nám vytvořit příjemný a naplněný život. S pohodlností se udržitelnost bohužel vylučuje.

52) Nechávejte si jen ty knihy, ke kterým se ještě chcete vrátit. Zbytek pošlete dál – mezi ty, kteří na ně čekají.

53) Ujistěme se, že po sobě uklidíme, kamkoli jedeme, zejména v přírodě. Zlaté pravidlo cestování tak praví: cestujme tak, aby po nás zůstaly jen stopy v písku – žádné jiné.

54) Připravme si lékárničku na cesty: tea tree olej, který použijeme na tisíc a jeden způsob (vydezinfikuje ránu, zklidní komáří štípnutí, zastaví opar a pomůže rychleji zregenerovat i puchýře), balzám, který lze použít po opalování, na odlíčení, na děti, dezinfekci…

55) Podle Ecofontu průměrný člověk vytiskne 50 stran týdně, což má negativní vliv na životní prostředí: většině částí kazety trvá 450 let, než se rozloží, a samotný inkoust je vysoce toxický. Tiskněme jen to potřebné – většina dokumentů, včetně letenek, už lze mít jen v digitální podobě.

56) Dokážeme žít bez kožichu? Převládá myšlenka, že pravá kožešina je přírodní vlákno, které nezatíží životní prostředí, opak je ale pravdou: přirozeně by každá kůže a kožešina podlehla hnilobě a aby se tak nestalo, přichází na řadu velké množství chemikálií. Nejčastěji je to formaldehyd (podle EWG jde o karcinogennní konzervační látku) a hexavalent chromium (rovněž karcinogen nebezpečný pro dýchací systém, ledviny, játra, kůži a oči), které škodí jak životnímu prostředí během výroby, tak mohou být potenciálně nebezpečné i pro nositele. 

57) Pod pojmem „umělá kožešina“ se schová každý hřích, jelikož zatěžuje životní prostředí jak při výrobě, tak při každém praní. Faux fur je k dostání ve všech řetězcích rychlé módy a koupíme jej za pár korun: většinou jde totiž o velice levný materiál vyrobený z plastu, nejčastěji polyester a akryl, u nichž trvá minimálně 1000 let, než se biologicky rozloží. Umělá kožešina navíc obsahuje mikroplasty, tedy drobné a okem neviditelné částice, které se uvolňují s každým praním a kontaminují vodní toky i vzduch. The Guardian uvádí studii, podle níž sníme minimálně 50 tisíc plastových částic ročně. 

58) Choďme pěšky nebo jezděme na kole, pokud je to možné. Prospějeme tím jak životnímu prostředí, tak hlavně sami sobě.

59) Používejme hromadnou dopravu, pokud místa nejsou v dosahu chůze nebo jízdy na kole. Který druh MHD způsobuje nejnižší znečištění? Tramvaj, poté autobus a poté vlak.

60) Vyhněme se plastovým brčkům, když si dáváme nápoje v hospodě, baru nebo restauraci. Poprosme personál, ať nám připraví drink bez brčka.

61) Potřebujeme nejrůznější well-being aplikace v mobilu, aby nám řekly, kdy máme jít spát, kdy máme jíst a kdy odpočívat? Naše tělo je ten nejlepší indikátor naší (ne)pohody, stačí mu zkoušet naslouchat. Nic udržitelnějšího být nemůže.

62) Místo nákupu nových věcí na vzácné příležitosti zvažme, zda si vybavení nemůžeme od někoho vypůjčit. Určitě se v okolí najde někdo, kdo jej nepoužívá a jen mu leží na půdě.

63) Vyberme si to, jak chceme pomáhat a co můžeme začlenit do svého života. Může to být nový (a daleko zdravější) návyk, který náš život obohatí. Zároveň by to mělo být pro nás přirozené, aby to zapadlo k tomu, kdo jsme a jak žijeme.

64) Co nás baví, v čem se chceme zdokonalovat a překonávat? Pomůže nám to pomoci žít více udržitelně a vědomě?

65) Nekritizujme ostatní za to, že žijí jinak. Jenom tím zesílíme jejich podráždění a odmítnutí přijmout jiný názor. Vždycky ale můžeme jít příkladem.

66) Eko/bio nebo recyklované/vatelné obaly by nás neměly podporovat v nákupu, pokud danou věc nepotřebujeme.

67) Papír, který nelze recyklovat? Použité krabice od pizzy, obaly od rychlého občerstvení, voskovaný papír, kelímky nebo krabice pokryté plastovými nebo jinými dekorativními prvky. Dokážeme vymyslet, jak je nahradit za udržitelnější alternativu?

68) Svíčky z přírodních vosků. Podle EPA patří kvalita vnitřního ovzduší mezi pět největších enviromentaálních rizik pro veřejné zdraví. Studie potvrdily, že množství znečišťujícíh látek uvnitř (domu) je obyvkle 2x – 5x vyšší než ve venkovním prostředí. Na vině může být tabákový kouř, výpary z interiérových barev, mikroorganismy, zvířecí srst, plísně, rozpouštědla, čisticí prostředky a také parafínové svíčky. (5)

69) 15 produktů s nejnižším množstvím reziduí pesticidů podle EWG (2023)? Avokádo, kukuřice, ananas, cibule, papája, mražený sladký hrášek, lilek, chřest, cukrový meloun, kiwi, zelí, houby, mango, sladké brambory, vodní meloun, mrkev.

70) 12 produktů s největším množství reziduí pesticidů podle EWG (2023)? Jahody, špenát, kapusta, kel a hořčice, broskve, hrušky, nektarinky, jablka, hroznové víno, zelené papriky a pálivé papričky, třešně, borůvky, zelené fazolky.  

71) Jak si pomoci od plevelu? Trávník sekejme minimálně na 8 – 10 centimetrů. Vyšší tráva zastiňuje půdu, ve které potom semena plevelů neklíčí tak snadno. (6)

72) Která náhražka mléka je nejekologičtější? Ovesné, kokosové a konopné mléko. Nejhůře si naopak vede mandlové mléko. Na vypěstování jediné mandle padnou více než 3 litry vody. Pesticidy používané na ochranu mandloní navíc ohrožují populace včel. Dobře si nevede ani sójové či rýžové mléko. (7)

73) Naučme se kompostovat: na jednom kompostu lze recyklovat až 150 kg jídla ročně.

74) Který typ antikonpcepce je nejzelenější? Pesar a nehormonální nitroděložní tělísko. (8)

75) Šťastně a udržitelně: Dělám vždy to nejlepší, co můžu?

76) Biologicky odbouratelné plenky pro děti? I sebevíc „biologicky rozložitelné“ plenky stále obsahují minimálně 20 % nebiologicky rozložitelného plastového materiálu, který pravděpodobně přežije vaše pra-pra-pra-pra-pravnouče. Zásadně ekologičtější je však samotná jejich výroba, kde se využívají suroviny z obnovitelných zdrojů, recyklované a recyklovatelné plasty, plenky se nebělí chlorem ani se nepřidává syntetická parfemace. To dohromady představuje pro životní prostředí o něco menší zátěž, než výroba klasických jednorázových plen na bázi ropy. (9)

77) Přemýšlejme, kde vlastní spotřebu můžeme snížit. Jsou rozdíly v dostupnosti ve velkých městech a malých obcích. Jinak udržitelně bude žít sportovec ve velkoměstě a jinak lidé na vesnici.

78) Můžeme vyměnit plastový zubní kartáček, odličovací tamponky, tamponky do uší, nebo jednorázové holítko za udržitelnější a leckdy i levnější varianty? Bezplastové alternativy dnes najdeme v každé drogerii.

79) Skrytým plastem v domácnosti, o kterém nemusíte vědět, bývá často čajový pytlík. Zvláště tolik oblíbené pyramidy jsou velkým znečišťovatelem, který nelze zrecyklovat.

80) Dejme přednost zálohovaným lahvím – jednak nejsou z plastu, jednak je celý proces znovunaplnění daleko šetrnější, než recyklace samotná.

81) Pišme firmám zpětnou vazbu. Používají zbytečně moc obalů, letáčků, taštiček…? Dejme jim to vědět. V době, kdy zákaznický servis má rozhodující vliv na opětovný nákup, se jistě dočkáme odpovědi.

82) Jeden z mála kusů plastu, který má smysl, je menstruační kalíšek. Díky němu ušetříte spoustu drobného plastu, mikroplastových částic i lepidla z běžných vložek.

83) Půjčovny oblečení jsou vynikající volbou: půjčuji si a nenakupuju. Uspokojím svou marnivost a dopřeju si ty nejlepší materiály, střihy a značky a až se mi vše okouká, zase je vyměním. Dané kousky přitom neskončí po třetím nošení na textilních skládkách a nezatěžují životní prostředí, nýbrž se z nich těší někdo další. Mám pořád co na sebe a moje šatní skříň přitom nepřetéká nenošeným oblečením.

84) Stoprocentní udržitelnost neexistuje a především: žít udržitelně znamená žít vědomě, tedy zohlednit svůj životní styl, svůj způsob stravování, svoje koníčky, svou životní a finanční situaci a na to žádný návod neexistuje. Vždy ale platí, že můžeme dělat stále o trochu víc.  

85) Neposílejme zbytečné emaily. Emise z datových center nejsou zanedbatelné. Rozsáhlá britská studie uvádí, že denně pošleme zbytečných 64 milionů emailů, včetně spamu. Kdyby každý Brit poslal o 1 email denně méně, uvádí studie, snížila by se uhlíková stopa o 16 433 tun, což vydá za 81 000 letů z Londýna do Madridu.

86) Keep, Care, Repair. Naučme se starat o věci, které jsme si vybrali, opravujme je a nevyhazujme.

87) Myčka nebo ruční mytí nádobí? Udržitelnější je myčka, pokud máme horu nádobí a doma spoustu hladových krků. Platí však, že bychom ji měli zapínat jen tehdy, když je zcela plná, vyhýbat se programům jako předmývání a používat eko tablety do myčky.

88) Zateplení domova pomůže výrazně ušetřit na vytápění. Těsnění dveří, dvouplášťová okna, izolace střech, podlah…to všechno může zabránit úniku tepla.

89) Vybírejme lokálně, co jde. Nejen, že se zboží nemusí dovážet přes půlku planety, ale ještě podpoříme místní podnikatele, pomáháme vytvářet pracovní místa, budovat komunity, udržovat tradice, řemeslo a tím i zvelebovat vlastní zemi.

90) Rozlučme se s jednorázovými holítky. Pouze na výrobu jednoho holítka je potřeba přes 26 litrů vody a v Indii patří jednorázová plastová holítka mezi 10 nejběžnějších předmětů, které najdeme nejčastěji na indických pláží. A mezi použitými holítky se opalovat nechceme. Skvělou volbou jsou holicí strojky či holítka z nerezové oceli, kde lze měnit žiletku. (10)

91) Udělejme v koupelně místo konjak houbičce. Je rostlinná, extrémně jemná i pro citlivou pleť, vydrží i 3 měsíce každodenního používání a pak ji lze hodit na kompost. Ušetří stovky odličovacích tamponků, leckdy bělených.

92) Je pro nás důležitější enviromentální nebo sociální otázka? Je pro mě důležitější, že tričko bylo vyrobeno za férových podmínek, i když ze syntetického materiálu, nebo koupím raději to, kde pracovní podmínky zaměstnanců sice nedohledám, ale je z čistě přírodního materiálu? Každý máme jiný morální kompas, který je dobrý znát. Mnohokrát totiž budeme před podobnou volbu postaveni.

93) Víme, s čím si hraje naše dítě? Plastové hračky, jsou často vyrobeny z nejméně pěti druhů plastů na bázi fosilních paliv a tvrdého vinylu. Plastové hračky také uvolňují mikroplasty, které jsou snadno vdechovány, zvlášť pokud je dítě kouše. Hledejme na trhu hračky z méně závadných surovin od značek, které jsou transparentní.

94)  Dávejme přednost přírodní kosmetice, která neobsahuje chemické konzervanty, syntetická barviva a vůně, deriváty ropy, hormonální disruptory a další ingredience, které budí kontroverzi. Přírodní kosmetika dnes nabízí široké portfolio produktů: na trhu najdeme celou řadu i výjimečně silných anti-age sér a krémů, které splní potřeby všech typů pleti.

95) Vybírejme přírodní kosmetiku s certifikáty. To je vždy to nejlepší vodítko. Pozor ale: certifikace bio kvality je velice drahá a je tak možné, že drobní kosmetičtí výrobci si ji nebudou moci dovolit. V tom případě se nenechme zlákat zelenou etiketou, ale prostudujme si INCI.

96) Proč šťastně a udržitelně? Protože pokud začnu zkoumat, co skutečně k životu potřebuju, postupně se vykrystalizuje, kdo jsem a na čem mi v životě skutečně záleží.

97) Jak se orientovat ve složení kosmetiky? EWG nabízí nejrozsáhlejší databázi kosmetických ingrediencí Skin Deep, stejně jako předkládá a vyhodnocuje relevantní studie. Z ní vychází i česká encyklopedie složek od Biooo, stejně jako řada mobilních aplikacích, které dokáží rozpoznat tisíce ingrediencí. Mobilní aplikace Beat the Microbead zase rozpozná veškeré tekuté mikroplasty, které se skrývají v našich kosmetických taštičkách.

98) Detox šatníku jako forma psychoterapie funguje spolehlivě. Zkusme se zamyslet nad tím, jaké kousky nejvíce vyřazujeme? Které jsme neunosili a proč? V čem nám nebylo příjemně? Odpovědi na tyto otázky nám ukáží, v čem se cítíme nejlépe. S příštími nákupy tak budeme méně v pokušení podléhat trendům, které nám nesluší.

99)  Vyzkoušet a vrátit? Jedna z nejvíce škodlivých marketingových kampaní. Pro většinu velkých e-shopů s rychlou módou je daleko jednodušší vyhodit oblečení, které jsme jim poslali zpět, než ho vrátit zpět do prodeje. Mysleme na to pokaždé, když si nejsme jisti, zda nám daný kousek padne a zajděme raději do kamenné prodejny.